• Ivan Mitrus

Den 250 - Alice a její babička

Aktualizováno: 29. 7. 2021

Počkal jsem, až přestane pršet a pak jsem vyrazil. Pokračoval jsem ve shánění práce a ptal se všude, kde to jen šlo.


Když jsem to zkoušel u domu, u kterého se pásli koně, přivítal mě ne příliš přátelským štěkotem velký bílý pes. Ačkoli starší paní o ničem nevěděla, pozvala mě alespoň na kafe a tousty. S její vnučkou Alicí, která si zrovna prožívá nelehké období po rozchodu, jsem si povídal a já se tak zdržel více než hodinu. S pejskem jsem se brzy skamarádil. Než jsem znovu vyrazil, dostal jsem od Alice na cestu nový zubní kartáček s pastou, puk se žvýkacím tabákem a nějaké švédské koruny. Nejvíce mě ale potěšilo, když mi řekla, že je pro ní má cesta inspirativní.


Ve zbytku dne jsem získal několik kontaktů na různé firmy. Déšť,, kterým předpověď strašidla, nakonec nepřišel a já tak v suchu dorazil k přístřešku na břehu jezera. Pršet začalo až ve večerních hodinách, to už jsem však byl v teple svého spacáku.


Dnes jsem ušel: 27,1 km

Celkem: 5576,1 km




3 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše