• Ivan Mitrus

Den 490 - sobi a dřevěné chodníčky

Aktualizováno: 4. 6. 2021

Včera během ranního sestupu jsem potkával desítky a desítky sobů.


Hluboký sníh je často zmrzlý, takže lze chodit po povrchu, aniž bych se bořil. U jezera Stuggusjøen mě čekal krátký úsek po silnici a za vesnicí Stugudalen jsem si u potoka s průzračně čistou vodou udělal pauzu na oběd.


Včera po obědě jsem se pak na dvě hodinky natáhl a užíval si krásného počasí. Odpoledne mě čekal náročný úsek - dlouhé stoupání a časté brodění řek. Nakonec se mi otevřel výhled na obrovské jezero Nesjøen, které bylo ještě z části zamrzlé.


Přišel jsem k řece, která svižným tempem uháněla do jezera. Měl jsem jí přebrodit, to jsem ale neudělal. Řeka byla příliš hluboká a proud kvůli tajícímu sněhu příliš silný. Rozhodl jsem se pokračovat přes 2 km dlouhou zacházkou. Skončil jsem na travnatém plácku nedaleko horské chaty s výhledem na jezero a okolní hory, kde jsem postavil stan.


Když jsem dnes ráno vyrazil do kopce, milým překvapením byly dřevěné schůdky a chodníčky, po kterých se šlo krásně. Na takové vymoženosti většinou nejsem zvyklý.


I dnes jsem potkával soby, ale ani brodění řek se mi dnes nevyhnulo. Když jsem vyšlápl na kopec, uviděl jsem v dálce jezero Esandsjøen, trvalo však ještě několik hodin, než jsem k jezeru dorazil.


Přes jednu z jeho zátok byl natažený lanový most, který se při přecházení rozhoupal ze strany na stranu. Pak jsem se od jezera začal vzdalovat a na vyvýšenině mezi břízami jsem dnes postavil stan.


Dnes: 30,5 km

Celkem: 6864,4 km




12 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše