Den 57 - začátek karatntény

Dnes mi bylo sděleno, že pokračovat v cestě prozatím nebude možné. Byl mi ale nabídnut prostor v místní tělocvičně, kde teď budu muset zůstat dva týdny zavřený v karanténě.

Na všem ale hledejme pozitiva. Je tu sprcha s teplou vodou a žíněnky jsou pohodlné jako postel! Od místních jsem dostal nějaké to jídlo a musím říct, že se ke mě chovají vážně hezky.

Navíc jsem měl možnost po dlouhé době mluvit s někým z očí do očí česky. Poznal jsem totiž Francesca - Itala, jehož maminka je Češka a on se v dětství učil česky.

Děkuji Itálie, i přes momentální těžkou situaci to tu mám pořád rád. Musím říct, že téměř za dva měsíce mi tahle země přirostla k srdci.