Den 472 - Jari a jeho sochy ze dřeva

Celou noc pršelo a ráno jsem vyrážel do lehkého mrholení. To však naštěstí brzy ustalo a dokonce vysvitlo slunko. Zrovna jsem si ukládal pláštěnku do batohu, když ke mě přišla paní a nabídla mi doplnění vody. Vody mi příliš nezbývalo, tak jsem nabídku přijal. Paní se zmínila, že před pár dny potkala Mathieua.

Po poledni jsem u jednoho z posledních domů požádal o dobití telefonu. Velice ochotný Jari mě kromě dobití mobilu přizval ke grilovačce, poskytl mi sprchu, pračku a postel. Až na postel jsem vše s radostí přijal. Pak mě Jari provedl svým královstvím - dílnou se spoustou nářadí na obrábění dřeva a následné dřevosochání. Je opravdu šikovný, to se musí nechat. Dlouho jsem přespání u Jariho zvažoval, nakonec ale zvítězil nutkavý pocit ještě pokračovat. Bylo mi to trochu líto a Jarimu očividně taky. Velice jsme si porozuměli. Slíbili jsme si, že zůstaneme v kontaktu a já jsem vyrazil do kopce.

Byl to náročný výstup, neustále jsem se bořil do podmáčené půdy. Místy mi voda sahala až ke kolenům. Za mírného deště, který večer přišel, jsem promáčený dorazil k chatě, kterou jsem si zvolil za dnešní cíl. V tomto luxusním obydlí jsem rozdělal oheň v kotli a dal se do sušení. Během pár minut byla jediná místnost dřevěného obydlí perfektně vytopena.

Dnes: 40,4 km

Celkem: 6234,8 km