V noci jsem měl zajímavou návštěvu, tak dovolte, abych jí nejprve zmínil. Už jsem skoro spal, když mě probudily kroky. K přístřešku se blížil stín vysoké postavy s velkým psem. Ukázalo se, že jde o kluka jménem Nick, který sem chodí pravidelně venčit psa a vypít si pivko.
Dostal jsem od Nicka plechovku piva a povídali jsme si o všem možném, včetně jeho minulosti, kdy žil na ulici a bral drogy. Teď má dům, ženu, dceru a hlavně spokojený život. Chtěl mě nějak podpořit, tak mi nabídl svůj nový spacák do extrémních mrazů. Mluvil o tom, že všechny dobré skutky se mu vždy vrátí.
Nakonec se pro spacák vydal a po hodině se vrátil s dvoukilovým monstrem a několika dalšími plechovkami. Vysvětlil jsem mu, že můj spacák je dostačující a slušně jsem odmítl. Pak vytáhl z kapsy powerbanku, ať si vezmu alespoň tu. Nemohl jsem uvěřit tomu, co se právě děje. S Nickem jsem pak ještě klábosil dlouho do noci.
Ráno mě pohled na plechovky od piva přesvědčil, že nešlo o žádný sen. Byl jsem dost unavený, takže jsem vyrážel dost pozdě. Po poledni mě před městem Vojens zastihl déšť, který se o něco později proměnil v průtrž mračen. To jsem ale zrovna procházel pod silničním mostem, takže jsem vyčkal, až se počasí umoudří. Za vesnicí Jegerup začínal les, podél kterého se klikatila říčka Nørreå. O několik kilometrů dál jsem přišel na plácek v lese s lavičkou a ohništěm, kde jsem se rozhodl zůstat. Z plánovaného spaní pod širákem ale sešlo, jakmile mě od večeře vyrušil déšť a raději jsem postavil stan.
Dnes jsem ušel: 39,6 km
Celkem: 4981,9 km
